31. 12. 2016

Poprvé 2016

Je to strašně krásný, že vám může táhnout na třicet, ale pořád je spousta věcí, co se vám stanou poprvé. Jako už před pár lety, i letos jsem se rozhodla zapřemýšlet a vypsat si, co jsem si v roce 2016 zkusila poprvé.

1) Život v Británii - nebyl to první Erasmus, nebyl to ani první delší pobyt v UK, ale bylo to rozhodně poprvé, co můžu říct, že jsem v Británii opravdu žila. Ano, nebyla to ta úplně nejpříjemnější zkušenost. Ale bylo to něco, co jsem si vždycky chtěla zkusit a tak už teď nemusím plýtvat energií na hloubání co by, kdyby.

2) Backpacking v Lake Districtu - ano ano, bylo to sice lehce traumatizující, ale je to svatá pravda, že co tě nezabije, to tě posílí. A nakonec, s třičtvrtěročním odstupem, jsem na sebe fakt hrdá, že jsem ten Lake District zvládla a je to pro mě taky motivace snažit se nezakrnět a makat na sobě.

3) Záhřeb - poprvé jsem navštívila tohle krásné jihoevropské město a poprvé jsem taky sama letěla. A jak jsem se tak strašně těšila, až zase uvidím M, ani jsem se nebála. S tou správnou motivací prostě člověk zvládne cokoli.

4) Postel - poprvé jsem si s někým koupila kus nábytku. A měla jsem z toho takové motýlky v břiše, jako kdybychom plánovali svatbu. Koupit si spolu postel, to je závazek. A teď je z ní středobod celého pokoje, po víkendech u rodičů se nejvíc těšíme právě na ni a nic nemám radši, když se tam přitulíme pod rozsvícenými fairy lights a společně se začteme do knihy.

5) Backpacking ve Skotsku - je rozdíl mezi tím nějak přežít dva dny chození na těžko a vypravit se na dvoutýdenní expedici. Sice jsme si to nakonec zjednodušili, ale stejně to bylo poprvé v životě, co jsem ušla takovou dálku a ještě s takovou zátěží. Well done, us!

6) Překlad románu - přeložila jsem svůj první román. Něco, o čem jsem už dlouho snila, se mi splnilo a jen mi to potvrdilo, že tohle je práce pro mě. Tohle mě naplňuje.

7) Finanční osamostatnění - poprvé v životě už jsou všechny moje finance především na mě. Teprve se v tom učím chodit a bude to asi dlouho trvat, než se přestanu bát, že nebudu mít na jídlo a nájem. But I'm getting there, I'm getting there.

Věřím, že těch poprvé, třebas menších a méně významných, bylo ještě mnohem víc. Tenhle seznam mě těší a připomíná mi, že i přes tu mlhu, která můj rok 2016 leckdy zahalovala, to byl rok, který mě posunul o hodně dopředu a na který budu rozhodně vzpomínat jako na rok důležitý a výjimečný.

A přání do roku 2017? Ať je zase o kousek lepší než ten předešlý. Kupředu, pravá!

2 komentáře:

  1. Luci, ten krásný úvod nemůžu nechat bez komentáře. Může ti táhnout i na padesát, a pořád je spousta věcí poprvé. Může ti být třeba i sto, a pořád je něco poprvé. A stejně jako tobě teď, i nám starším se některé ty "poprvé" zdají krásné, a některé ne. A tak to bude celý život, a často jen na nás záleží, do které škatulky co zařadíme.
    Máma

    OdpovědětVymazat
  2. Copak Tobě táhne na 30 simtě? :D Moc blahopřeju hlavně k tomu románu!!

    OdpovědětVymazat